Hormon stresu kortizol

STRES A HORMONY

Co je kortizol?

Kortizol je notoricky známý stresový hormon. Dlouhé roky se kortizol v médiích prezentuje jako něco špatného pro naše zdraví. Většina lidí si pak nemůže uvědomit, že kortizol je nezbytným stavebním prvkem pro fungování našeho těla. Klíčem ke zdraví je vyrovnaná hladina kortizolu podle jasně a pevně daných pravidel chronobiologie orgánů. To v praxi znamená, že ve zdravém organizmu opisují jednotlivé denní hodnoty kortizolu definovanou křivku.

K čemu nám kortizol slouží?

Když mozek vnímá stres nebo bezprostřední hrozbu, uvolní se kortizol. Kortizolová reakce je v podstatě způsob, jak zvýšit naši schopnost přežít v nebezpečné situaci. Jednoduše tedy platí, že hormon stresu existuje právě proto, aby nás chránil. Vylučují ho přirozeně nadledvinky v reakci na situaci ohrožující život. Díky krátkodobě zvýšené hladině kortizolu rychleji reagujeme, svaly se napnou k většímu výkonu, mozek jede na plné obrátky, necítíme tolik bolest a to zachraňuje život. Kortizol nám pomáhá regulovat krevní cukr, krevní tlak, oddaluje pocit únavy, zastavuje zánětlivé procesy. Po odeznění stresu se hladina kortizolu rychle sníží.

Vážný problém nastane, pokud je stimulace nadledvinek stresem příliš dlouhá. Následkem je hormonální nerovnováha, která způsobuje významné fyziologické změny, jež mají za následek celou řadu vážných onemocnění.

Jak tělo rozpozná život ohrožující situaci a „obyčejný stres“?

Jednoduše nijak. Reakce těla je stále taková jako kdysi u našich předků, když jim šlo o život. A v tom je ten klíč – když sedí v hrnci pověstná žába a pod ní se pomalinku zahřívá voda, tak si nebezpečí ani nevšimne, tudíž včas nevyskočí a uvaří se.

Pokud v naší bezprostřední blízkosti existuje fyzická hrozba, jedná se o velmi užitečnou akci těla. Při našem způsobu života nám ale takovéto reálné nebezpečí hrozí jen zřídka. Přesto je stres téměř neoddělitelnou součástí našich životů. Často si už ani neuvědomujeme, že jistá míra častého stresu není v pořádku a rozhodně není životní normou. Mnoho z nás je během dne vystaveno spoustě stresujících situací nebo prožívá dokonce celé dlouhé stresující týdny či měsíce. Stres ve škole, stres v zaměstnání, stres se zabezpečením rodiny, stres ve vztazích, stres z přetížení, stres u zpráv v televizi… To znamená, že dochází k vyplavování kortizolu ve zvýšené míře asi tak, jako kdyby naši předci zůstali v obklíčení smečky vlků a šlo jim v každém okamžiku o život. Stáváme se takovými žábami v hrnci s horkou vodou.

Může tedy za všechny nemoci stres?

Tvrzení, že všechny nemoci způsobuje stres, tedy zvýšená hladina kortizolu, není přesné. Nemoci nezpůsobuje stres sám o sobě, ale naše nesprávná reakce na něj.

Stres si totiž můžeme představovat jako blízkého přítele, který nám ukazuje, KUDY NE. V tu chvíli není stres nebezpečný, ale naopak prospěšný průvodce. Teprve když nereagujeme, neposloucháme signály těla, intuici, pocity a stres se ozývá stále důrazněji, začínají se ukazovat následky. Když stres potlačujeme příliš dlouho, pak opravdu přijdou nemoci, počínaje těmi banálními a smrtelnými konče.

TUDY
k soupravě na testování denní křivky kortizolu ze slin